101. Po Kom Se Jmenujeme - úvodní Sta» Ve 13. století se pak obírali touto otázkou dukladneji zvlášte Jan de Sacrobosco (Johnof holywood), Robert Grosseteste a Roger Bacon. http://www.libri.cz/databaze/jmena/uvod.php

Po kom se jmenujeme. Encyklopedie køestních jmen Zpìt na www.libri.cz Úvodní stránka Kalendáøe v èeské literatuøe Vývoj kalendáøe Svátky v kalendáøi Ná¹ kalendáø je doslova pøeplnìn jmény svìtcù, kteøí ten èi onen den slaví vìt¹inou výroèí své smrti. Vedle tìchto jmen nacházíme v kalendáøi i celou øadu svátkù a významných období i dnù. To, proè je napøíklad 28. záøí právì Václava, vychází z tradice, stejnì tak jako skuteènost, ¾e urèitého dne zaèínají Velikonoce èi advent. Pøíèiny musíme hledat daleko v minulosti lidstva, pøièem¾ pro køes»anský kalendáø hraje zvlá¹tní roli kalendáø ¾idovský. Rané køes»anství Køes»anské svátky Liturgický rok ADVENT MASOPUST DOBA POSTNÍ VELIKONOCE Zelený ètvrtek Název Zelený ètvrtek je odvozen snad od zeleného me¹ního roucha, je¾ se toho dne u¾ívalo a i dnes u¾ívá. Toho dne se také jedla zelená strava (¹penát, rùzné druhy zelí), aby byl èlovìk celý rok zdráv. V kostele zazní naposledy zvony "odlétající do Øíma". Pak umlknou a¾ do Bílé soboty. Mnohde existovala povìra, ¾e kdy¾ naposledy zvoní na Zelený ètvrtek zvon, má èlovìk cinkat penìzi, aby se ho dr¾ely. Hlas zvonù nahrazují o Velikonocích nejrùznìj¹í klapaèky a øehtaèky. Pøi m¹i na Zelený ètvrtek umýval biskup a øeholní pøedstavení nohy 12 starcùm nebo øeholním bratøím, po obøadu je pohostili a obdarovali. Tento liturgický úkon je symbolicky spojen s Poslední veèeøí Pánì, kdy Kristus stejnì tak uèinil svým uèedníkùm. Velký pátek Bílá sobota Bo¾í hod velikonoèní Tohoto dne se provádìlo okázalé svìcení velikonoèních pokrmù - beránka, mazance, ale také vajec, chleba a vína. Toto svìcení mìlo kromì symbolického významu i praktický podtext. Po období dlouhého pùstu by mohl náhlý pøechod k tuèné stravì pøivodit lidem velké støevní obtí¾e. Proto se svìtily urèité pokrmy, které mìly tìlo na návrat k bì¾né stravì pozvolna pøipravovat.

102. Museo Della Specola, Bologna - Storia Cap. 4 http://boas3.bo.astro.it/dip/Museum/italiano/sto1_04.html

4 - Le origini dell'insegnamento di astronomia. Non sappiamo esattamente quando l'insegnamento dell'astronomia ebbe inizio nello studio bolognese, ma, all'incirca negli stessi anni in cui maestro Moneta iniziava a commentare Aristotele, troviamo a Bologna la persona che sarebbe diventata il più famoso degli astrologi della sua epoca: Guido Bonatti (inizi XIII sec.-c.1296). Sappiamo infatti che nel 1233 egli disputò pubblicamente in Bologna con frate Giovanni Schio da Vicenza (?-1260), strenuo oppositore dell'astrologia . Guido Bonatti ci ha lasciato una vera compilazione astrologica, dal titolo Decem continens tractatus astronomiae , che sopravvive in un ampio numero di codici e che fu impresso tre volte: nel 1491, nel 1506 e nel 1550. Il libro fu scritto poco dopo il 1277, quando l'autore, che morì nel 1296 o 1297, era già assai avanti negli anni; si può quindi ritenere che esso rifletta più le conoscenze che dell'astronomia si potevano avere in Italia nella prima metà del XIII secolo, che non quelle dei tempi in cui l'anziano autore redasse il testo che ci è pervenuto. Nel trattato di Bonatti la sezione dedicata all'astronomia matematica è assai corta. Egli da' le nozioni fondamentali sull'equatore, l'eclittica, le coordinate altazimutali, il sistema di Tolomeo dei deferenti e degli epicicli ed illustra il modo in cui questi permettono di spiegare i fenomeni di stazione e di retrogradazione dei pianeti. Bonatti conclude la sezione dicendo: " non svilupperò questi argomenti in maggior dettaglio dato che un'esposizione completa può essere trovata nell'Alfragano

103. Calendrier http://perso.wanadoo.fr/winterhalter/Site Wint/DOCal.htm

HISTOIRE DU CALENDRIER RETOUR CALENDRIER LUNAIRE GAULOIS DE LA FIN DU 1ER SIECLE - DEBUT DU IIEME SIECLE LE CALENDRIER JULIEN L'origine du nom des mois Janvier, du latin Januarius, de Janus, dieu des Portes Mars, du latin Martius, de Mars, dieu de la Guerre Avril, du latin Aprilis, de Aperire, signifiant ouvrir LE CALENDRIER GREGORIEN Janvier - January - Januar - Jenner - Winternomat - Hartmonat Avril - Aprilis - April - Aberele - Ostermonat Mai - May - Mai - Maige - Weidemonat - Wonnemonat Juin - Juny - Juni - Brachmonat Juillet - July - Juli - Heumonat Septembre - Septembris - September - Herbstmonat Octobre - Octobris - Oktober - Weinmonat -Windmonat Novembre - Novembris - November - Eckermonat - Windmonat - Nebelmonat CALENDRIER PERPETUEL REPUBLICAIN ( 1792 ) LE CALENDRIER REPUBLICAIN Les noms des jours primidi, duodi, tridi, quartidi, quantidi, sexidi, septidi, octidi, nonidi et decadi Origine du nom des jours conventionnels Lundi, du latin Lunae dies, le jour de la Lune

A  B  C  D  E  F  G  H  I  J  K  L  M  N  O  P  Q  R  S  T  U  V  W  X  Y  Z

Page 6     101-103 of 103    Back | 1  | 2  | 3  | 4  | 5  | 6